včera jsem tak přemýšlela o mé nejlepší kamarádce janči ...co na ni mám ráda a co zase nee...je toho ipravdu hodně hlavně to co na mńí miluju!!!!
co mám na ní ráda:
- miluju ten její úsměv když mluvíme o klukách ze školy...
- miluju, jak hlasitě šeptá...jak to de hrozně slyšet a ona si z toho nic nedělá... :D
- miluju, jak učitel diktuje něco, všichni půl hodiny píšem a ona ještě půl hodiny hledí do zdi než začne psát... :D
- miluju její popisky učiva do sešitu tou její barvičkou... :D
- miluju když stojíme před skřínkou a čekáme až ta druhá odemkne skřínku...
- vždy se začnu smát, když máme v literatuře číšt, vždycky si vzpomenu jak řekl učitel že budeme společně číst a ona myslela že nahlas...sme na střední nezapoměn :D
- miluju, když o něčem básní...tak jak se přitom tváří...
- miluju, když hlavně v chemii začně žvanit o učitelce jak je blbá...ty její kecy..nemají chybu
- miluju to, jak jí sere že tady ve zlíně není zádný obchod s krásnýma žlutýma pilotkama...
- miluju to, jak nenávidí, že v zimě nemůže nosit kecky( do 9.9 stupnů celsia) :D
našlo by se toho bůhví jak hodně ale fakt ona je neměnitělná...neměnila bych ji nikdy i když má taky jeden zápor!!!
nenávidím na ni:
- jak nemám svůj den, jak sem ansraná a ona řekne nebud labuť....ooo z toho nervím..
